Moje kvalifikace

pro to, abych mohl kandidovat do obecního zastupitelstva Mikulůvky.

Pocházím z města, pár let jsem bydlel i na Vsetíně. Velké množství lidí na jednom místě je však pro mne příliš anonymní dav. Uvědomil jsem si, že raději budu žít někde, kde je možné se skutečně potkávat. Hledali jsme, hledali… a stále si myslím, že Mikulůvka nebyl špatný nápad. Dnes zde trávíme již desátý rok. Seznámili jsme se se spoustou lidí, poznali jsme obec i okolí a chceme zde zůstat i nadále.

Od začátku jsem se snažil nějak zapojit do obecního života. Je myslím fajn, když člověk přidá do společného košíku pár vlastních trnek. Byl jsem hned na začátku ve volební komisi, občas pomohl na myslivecké chatě, povídal si u piva s návštěvníky pohostinství, sledoval, co ostatní kolem mne zajímá či trápí.

Někdy v roce 2017 jsem inicioval vznik sdružení nezávislých kandidátů Mikulůvka Jinak, společně jsme v obci pořádali společenské a kulturní akce a šli do komunálních voleb. Úspěch nebyl oslnivý, ale na první pokus to nedopadlo úplně zle.

Dnes jsou to čtyři roky a přichází rekapitulace uplynulého volebního období i pro mne. Sám jsem se minule mezi zastupitele těsně nedostal. Nebylo mým cílem bojovat o čelná místa, chtěl jsem jen rozjet diskusi a společné aktivity. Po celé čtyřleté období jsem se snažil účastnit pravidelného jednání zastupitelstva, jako má konečně možnost každý. Bohužel je pravdou, že z obyčejných občanů – „spolumajitelů“ Mikulůvky jsem byl na jednání zastupitelstva většinou jediný.

Nyní mohu říci, že stále velké množství původních plánů čeká na uskutečnění. Jsem toho názoru, že obec potřebuje nové impulzy pro rozvoj i společenský život. Umíme stavět kanalizaci, vodovod, vánoční strom. Asfaltovat cesty hlavně před volbami. Nemáme dlouhodobé plány. Neumíme se potkávat, podporovat aktivity lidí i skupin, využívat jejich chuti něco dělat ve prospěch ostatních.

Tvrdím, že obec je něco jako společná firma, možná trošku JéZéDé, sdružení vlastníků. Kdo se přistěhuje, stává se její součástí. Není vůbec povinností se chodu účastnit. Ovšem je rozhodně možné něco dělat. Neměli bychom ignorovat výhody, které mohou nám všem plynout z jakékoliv formy spolupráce. Kdybych chtěl sám sedět a kouřit u kafe na balkóně, bydlel bych dnes ve městě v paneláku. Mikulůvka však nabízí mnoho lepších možností pro pestrou budoucnost.

Během času jsem také studoval a inspiroval se v jiných obcích, byl v kontaktu s několika zastupiteli i starosty obcí od 400 do 26 000 obyvatel. Znám je osobně a vidím, jak se věci také dají dělat, má-li člověk trochu nadhledu a dobré vůle. Ve svém předchozím působišti jsem finančně i personálně vedl kolektiv zaměstnanců, takže i s tímto mám zkušenosti.

V roce 2022 jsem proto opětovně kandidoval do zastupitelstva obce. Sice jsem neuspěl, ale téměř sto hlasů pro jednotlivého kandidáta není vůbec málo. I nadále mám zájem posouvat Mikulůvku kupředu. Nikoliv však k nějakým direktivním změnám. Myslím, že mám jasno, jak bych si představoval funkční a vstřícnou samosprávu, která maximálně vychází vstříc svým občanům. Nakonec právě v tom je smysl její existence. Chci otevřít obec všem sousedům, aby každý mohl získat představu, co se děje, kam směřujeme a proč. Plánovat a řídit věci tak, aby přinášely průběžný prospěch jednotlivcům i spolkům. Aby obec měla před sebou dlouhou perspektivu jak ekonomickou, tak i společenskou a kulturní.

Milan Hromada