Nedávno byl na úřední desce zveřejněn každoroční záměr pronájmu našeho vyhlášeného koupaliště.
Napadá mě, že jsme tady o bazéně ještě nikdy pořádně nepsali, proto je nyní dobrá příležitost to napravit. Zkusme si zrekapitulovat, co areál pro Mikulůvku znamená a co s ním dál bude – nebo spíš může být. Pojednání si neklade nároky na úplnost informací. Přeci jen je to široké téma, kterému by se dalo věnovat mnoho času a přemýšlení, za což by si profesionální analytik jistě naúčtoval balík.
Koupaliště bylo vybudováno „na zelené louce“ (spíš bahnitém plácku) v letech 1986–89 a od zprovoznění
se těšilo skvělé pověsti. Jednoduše bylo oblíbené a širokému okolí stálo za návštěvu. Samozřejmě je to vždy kombinace různých vlivů – někde koupaliště nikdy neměli a stále nemají, jiní návštěvníci si užívají hezké okolí bez paneláků a podobně. Spousta lidí také dříve neměla u domu bazén, jako je dnes obvyklé. Jak ale stoupá nabídka akvaparků a nároky plavců, návštěvnost klesá. To vše je asi přirozené.
Zkusme se spíše věnovat poslední době. Co koupaliště znamená pro občany a pro obec a její ekonomiku. Jaké jsou možnosti fungování a dalšího rozvoje. Jaký by mohl být dlouhodobý výhled a jak by k tomuto obecnímu majetku mělo vedení obce přistupovat při plánování svých kroků.
Od čeho začít? Zkusme inventuru
- Obec vlastní majetek ve formě pozemků, staveb, technologií…. prostě koupaliště. A má povinnost
se starat jako řádný hospodář. Zodpovědnost mají zastupitelé a starosta. Úkolem občanů je, aby podle jejich výsledků zhodnotili u voleb, jestli to dělají dobře. - S tím majetkem je možné dělat různé věci. Nechat ho ležet, protože to může být nejekonomičtější varianta…. hádám, že v našem případě asi nikoliv. Neprovozovat zde koupaliště, ale něco jiného – parkoviště pro kamiony, sklad dřeva nebo se spokojit s fotovoltaickou elektrárnou. K tomu všemu nepotřebujete bazén s vodou. Elektřinu prodáte nebo ji použijete jinde. Také je možné všechno zbourat a rozprodat na stavební pozemky. Nápadů by se našlo plno.
- Reálnou zkušenost máme s běžným provozem. Jak v roli pronajímatele, tak coby přímý provozovatel. V této otázce spočívá zásadní rozhodování při plánování budoucnosti.
Zde máme tabulku z vyúčtování hospodaření obce za rok 2023, jak je dostupná na úřední desce. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby zastupitelstvo tyto údaje zveřejňovalo v nějaké přehlednější formě a hlavně průběžně. Je totiž pravděpodobné, že občan/laik z občas debatovaných často strohých údajů nepochytí přesný rozsah situace.
Pokud si dáte tu práci a na internetu projdete „Rozpočty“ a „Závěrečné účty“, pro položku 3429 (účet, který zřejmě reprezentuje „Koupaliště“) zjistíte následující: od roku 2017 do předloňska spolykalo koupaliště celkem 2,3 milionu korun. Suma zahrnuje tržby a vykázané náklady v rozsahu dle výše uvedeného příkladu.
Vycházím pouze z dat zveřejněných na stránkách obce. Co obsahují příjmy a jestli je v nákladech opravdu všechno, co provoz obnáší, můžeme bez detailního průzkumu účetnictví jen odhadovat. Například by bylo přínosné vyjasnit, jak je v tabulkách zacházeno s náklady na zaměstnance, kteří pracují na koupališti vedle svého běžného zaměstnání na obci. Podle uvedených nízkých odvodů pojištění se nejeví, že by v účetnictví byla jejich mzda natolik detailně rozčleněna, abychom ji zde viděli v osobních nákladech skutečně figurovat. Také je na první pohled zřejmé, že částky, které jsou schvalovány v rozpočtech na následující rok, nemají s výslednou realitou téměř nic společného.
Pro přiblížení můžeme na výslednou sumu použít oblíbený televizní přepočet na množství Fabií nebo velikost fotbalových hřišť. Řekněme, že během kalkulovaných 7 let zaplatil úplně každý z 800 obyvatel Mikulůvky ze „svých“ obecních peněz na provoz koupaliště každý rok 400 korun (2,3 mil. : 800 : 7 = 400,-).
Co nejvíce ovlivňuje provozování koupaliště?
1, Počasí
Možná se shodneme na tom, že bez sezóny s hezkým počasím je koupaliště jen díra na peníze. Všeobecně očekávaným výhledem je spíše oteplování klimatu, takže vlastnit koupaliště je asi o něco lepší, než mít v obci sjezdovku. Ale jedná se samozřejmě jen o spekulaci.. Každopádně provozovatel vždy přebírá riziko, že se kvůli dešti sezóna nezaplatí.
2, Kvalita služeb
Návštěvníci si jistě všímají, co jim provozovatel za jejich peníze nabízí. Jejich spokojenost se následně projeví v tom, jestli přijedou i příště. Čistota a teplota vody, příjemné prostředí, zanedbané či moderní vybavení. Není nic příjemného, když si sednete na polámanou lavičku. Lidé si všímají, jestli jsou povrchy kolem bazénu zašlé a prošlapané. Jestli je převlékárna/sprcha/WC v historické podobě jako před 30ti lety, nebo je vše v dnes obvyklém nerezu. Pokles návštěvnosti pak asi nebude překvapením. Nezapomeňme i na nabídku občerstvení. Zákazníci jsou každý den všude rozmazlováni moderními vymoženostmi a postupně méně lidem vyhovuje posezení na betonové terase s nabídkou několika smažených jídel. Požadavky rostou a těžko se jim dlouhodobě bránit. V tomto bodě je asi největší prostor pro provozovatele, který svým přístupem může spokojenost svých hostů značně ovlivnit.
3, Provozní náklady
Nic není zadarmo. Chceme-li bazén, bude to něco stát. Zdražování elektrické energie by se nám mohlo vyhnout, protože nová solární elektrárna je na začátku životnosti. Navíc zároveň proběhla oprava střech. Zbývá cena vody a pak náklady na samotný provoz – obsluhu bazénů, běžný servis, údržba areálu a provoz bufetu. Koupaliště bez občerstvení je zřejmým nesmyslem, takže tuto variantu nemá asi ani z úsporných důvodů cenu zvažovat. Nový nerezový bazén, atrakce a skluzavky za spoustu milionů jsou mimo téma tohoto článku.
Příště se podíváme, co se děje v trávě.