Aneb jak zpíval Werich s Voskovcem o námořníku Jackovi. Dnes to bude poučné. Speciálně pokud jste z Prahy nebo jiného velkoměsta v našem okolí. Máte doma křečka? Nebo morčátko? A víte, jak se v obchodě v mrazáku líhnou řízky?
Navštívili jsme opravdového zemědělce. Představujeme vám Radka Mikulu a jeho EKOfarmu pod Čarabovskou. Podle příjmení je Radek nezbytnou součástí Mikulůvky.
Ahoj Radku, Mikula přece musí být z Mikulůvky, ne?
Ahoj. Já jsem se narodil na Halenkově a chodil tam do školky. Pak jsem také ze Vsetína. Dvacet let v Pržně.
A teď už na Mikulůvce.
Nemáš tedy s tímhle místem nic společného?
Mám, rodina z otcovy strany zde žila po mnoho generací. Během kolektivizace jsme o veškeré pozemky přišli, ale po roce 1989 jsme je naštěstí získali zpět. Navázal jsem na práci mého strýce, i když reálně jsem začínal od nuly. Dnes hospodařím asi na 80 hektarech půdy, kde se snažím budovat soběstačný a udržitelný provoz.
Mikulů je tu více, jste příbuzní?
Většinou ne, možná nějak hodně vzdáleně.
Jsi od narození zemědělec? Děláš to rád? Krávy máš kvůli obživě?
Vyučil jsem se truhlářem a pracoval jsem i v průmyslu. K hospodaření jsem se dostal až později. Dal jsem se na to z přesvědčení a též mne sem táhla ta rodinná tradice. Dnes mne farma skutečně naplňuje. A věřím, že jednou ji předám dalším generacím jako rodinné hospodářství.
Takže ty všechno děláš sám?
Ano, většinu prací zvládám sám. Nemám kapacity na zaměstnance, a kvalitní pomocná síla je v tomhle oboru velmi obtížně k sehnání. Zemědělství je navíc velmi sezónní. Právě teď na jaře začíná senoseč – stroje musí být připravené, takže i to je můj úkol. Vlastně pořád se něco opravuje, renovuje, jak peníze dovolí.
Nejsi ale jen traktorista. Pole tu taky moc nevidím.
Zaměřuji se na chov masného skotu. Můj hlavní cíl je celoročně zpracovávat maso. Nyní to dobře funguje přes zimu – od října do února. Porážka je tak jednou za dva týdny na schválených jatkách, pak se maso vrátí sem do chladící místnosti, kde 14 dní dozrává. Přijde řezník, vykostíme, čistíme, balíčkujeme, zpracováváme objednávky. Celý proces probíhá pod kontrolou, včetně účasti státního veterináře.
Jestli tomu rozumím, tak ekonomika farmy stojí na prodeji hovězího?
Ano, teď už jenom vyrábíme maso. Dříve jsem ještě prodával zástav – to jsou telata. Zhruba v sedmi měsících je odstavíš a pošleš obchodníkům. Oni to vykrmí a tak dále.
Dnes už jen zpracovávám vlastní surovinu. Mám svůj dobytek, takže mám nad vším kontrolu.
Jak dlouho roste kráva? A kolik je s ní starostí?
Devět měsíců je kráva březí. Potom se dva roky intenzivně krmí a pořád se sleduje zdravotní stav. Než se dostane na stůl, jsou to skoro tři roky.
Hlavní pastvina je taky kolem, to je asi 20 hektarů. Pak pasu mladé jalovice na pasekách kolem hospody. Krávy jsou celoročně na pastvě, ale v zimě je přikrmujeme z vlastních zásob – senem a obilím. Když není tráva, tak se zdržují hlavně u toho žrádla. Hospodaříme v ekologickém režimu, což mimo jiné znamená zákaz ustájení na řetězech. Ani bych to nechtěl, protože cílem je hlavně kvalita, v kravíně to nefunguje. I kráva se potřebuje mít dobře, volný pohyb je důležitý.
V čem je hlavní smysl nebo kouzlo slova EKO?
Prvně to krmíš něčím, co si sám nachystáš. Kvalita krmiva je zásadní pro kvalitu masa. V malém se dá nad kvalitou udržet kontrola. Kdybych měl dodávat třeba 20 kusů týdně na jatka, už to neuhlídám. Teď porážíme 6 měsíčně, to je v pohodě. Má to jasná pravidla a limity. Například pokud chci, aby maso zrálo, vejde se ho do chlaďáku jen nějaké množství. Můj cil je udržet kvalitu a transparentnost výroby a prodávat maso celý rok, ne honit objemy. Mladý dobytek a vyzrání masa je základ.
Ještě jsi mi neřekl, kolik vlastně máš dobytka.
Když jsem začínal, bylo tu staré stádo, které šlo celé pryč. Krávy měly i 17 roků. Na obnovu jsem na začátek nakoupil plemeno masný simentál. Začínal jsem s patnácti kusy. Dnes pro doplnění a obnovu stáda kupuji už spíš křížence – simentál s limousine nebo charolais. Jsou to všechno jalovice do chovu, budou z nich matky. Koupím třeba deset jalovic do chovu, ale loni mi z toho vyšly třeba jen čtyři. Zbytek se dá pryč. Něco se mi nezdá, třeba je dva roky jalová a podobně. Nebo ji vyřadím, protože je kráva nebezpečná.
Celkově i s telaty je zde nějakých 70 kusů skotu. Nějaký podíl matek, ročních telat, jalovic a volků. Z minulého roku je přibližně 20 kusů připraveno na porážku. Takže paseme vlastně dvě samostatná stáda. Máme též jednoho plemenného býka. Budeme ho však měnit, takže si možná místo nákupu dalších nechám vlastní jalůvky.
Jeden býk stačí? A jak dlouho chovná kráva vydrží? Co pak s ní?
Odhadem deset let, plemenný býk ani to ne. Pak už musíš obměňovat. Navíc když přibývají vlastní mladé krávy, potřebuješ jiného býka, aby nedocházelo k příbuzenské plemenitbě. Připuštění krávy je nejdřív ve třech letech, pak je rok stelná, je to kolotoč. Ale jak je už vše rozjeté, funguje to dobře. Obměna stáda je kontinuální proces.
Staré krávy jdou normálně na jatka. A jejich maso už neprodáváme u nás, ze starých kusů se vyrábí třeba konzervy. Prostě je to normální průmysl. My tady v malém máme vše pod kontrolou, tam se to už neřeší.
Dobrá, a co tvoji zákazníci. Jak to funguje? A jak dlouho je maso k jídlu?
Nemáme klasickou prodejnu, fungujeme podle objednávek. Zákazníkům dám vědět a objednají si maso předem. My připravíme vakuované balíčky přesně podle přání. Množství je na domluvě. Přední, zadní, kližka, jako u řezníka. Asi 30 % expedice tvoří steaky. Do měsíce po porážce je kráva pryč.
Jinak zákazníků postupně přibývá a dnes už prodáme všechno, co vyrobíme. Máme veterinou schválené dvě tuny týdně, ale to je v jatečném stavu. V čistém mase samozřejmě méně. Na jatkách nám maso zchladí a v naší lednici ho necháme zrát minimálně 7 dnů, spíš více. Přijde veterinář, ten řezník, než se vše zpracuje… Nikdy ale nevydáváme nevyzrálé maso předčasně. Teď pracuji na tom, aby vše klapalo celý rok, ne jen část sezóny.
Kontroly chodí často?
Oni z jatek ví, že se zabíjelo. Každé maso má doklady, veškeré záznamy, teploty a podobně, vše je pod veterinární kontrolou. Je to sice trochu úřední otrava, ale máš jistotu, že je vše v pořádku. Sleduje se původ, to je stejné tady jako někde v Kauflandu. Jenom tam člověk neví krom těch pár údajů nic, kdežto u nás máme pod kontrolou celý proces. Jasně, pro některé zákazníky to není důležité, pro jiné ano.
Je v mase nějaký rozdíl, jestli porážíš na podzim nebo třeba zjara?
Není, jenom je ten kus o pár měsíců starší. To ničemu nevadí, prakticky je spíš vidět, že před koncem roku už jdou jalůvky čistě do loje. Aby jim bylo v zimě tepleji. Lůj samozřejmě neprodáváme, to jde všechno z masa pryč.
Výborně, už jsme odborníci na živočišnou výrobu. Ještě mi řekni něco o sobě. Ty jsi myslivec, že? A co ještě jiného děláš?
Myslím, že se to k sobě hodí. Staráš se o zvěř na farmě nebo v lese. Není to jenom střílení a guláš. Kolem myslivosti se pohybuji už dlouho, od loňska jsem členem místního sdružení.
Dřív jsem taky hodně jezdil na motorce, ale to už je pryč.
Neplánujeme se už nikam stěhovat, mám tady farmu a budoucnost. A samozřejmě mne zajímá, jak to kolem v dědině funguje. Například na pivo ale moc nechodím, nemám na to čas.
Radku děkuji za čas. Otázek by bylo ještě mnoho, ale zvěř má hlad. Přeji úspěšný rok a těším se,
že se budeme potkávat na obecních akcích nebo u vaší lednice 😊